V tuto dobu se zdá to druhé naprosto nemožné. Ale život je plný paradoxů. A ne jinak je tomu i nyní, v době pandemie, kdy mnozí z nás řeší otázku, co a jak dál.

Poslední roky se profesně věnuji práci lektorky německého jazyka pro převážně firemní klientelu. Jsem společnicí a jednatelkou malého s.r.o., v rámci kterého kromě této činnosti organizuji ještě vědecké konference tzv. na klíč. Mými zákazníky jsou akademické instituce, zejména v oboru chemie, chemické technologie a chemického inženýrství a v příbuzných vědních oborech.

Setkávání lidí je už déle než rok zapovězeno a já jsem takřka bez práce. A bez příjmů. Léta si budujete svůj profesní svět, který se během chvíle rozpadá a ptáte se sami sebe, co teď, co dál. Ano, jsou chvilková řešení, která nahradí část vypadlého příjmu, ale není to „to pravé ořechové“, o co jste celá desetiletí usilovali a čehož plody jste chtěli ve zralém věku užívat. Zdá se, že to je nejspíš minulostí.

Po dnech depresí, kdy není důvod vůbec vstát ráno z postele a něco dělat, po tvrdém procitnutí, že je zle a ještě chvíli bude, si uvědomíte, že nikdo, ani vládní kompenzace, vám nepomůže a že je to jen a jen na vás. Tak to vždy bylo a asi vždy bude.

Vzpomínám na doby ani ne dávno minulé, kdy jsem snila o tom, co všechno bych chtěla dělat, tvořit, vyrábět. Kdybych měla čas. Ten čas jsem si občas, spíš zřídka, udělala a v hlavě se mi hromadily nápady a v garáži materiál. Na později, až jednou bude chvilka. Ta chvilka přišla a je mnohem delší, než by kdokoli čekal a přál si. Takže na nedostatek času se už nelze vymlouvat.

Jsem člověk, který radosti i starosti potřebuje sdílet. Nejdříve jsem svoje počiny ukazovala známým a přátelům, a protože vzbudily ohlas, ráda se zde podělím i s vámi. Představím zde proto několik oblastí své současné práce a pokud vás cokoli zaujme, kontaktujte mě a osobně pro vás něco vymyslím, navrhnu, připravím, vyrobím. Budu se těšit na setkání.